Jdi na obsah Jdi na menu
 


Zpráva od Čiky

Ahoj, jmenuju se Čiky. Bydlím v Praze. Prošla jsem dva útulky a nakonec zakotvila tady na Žižkově. Jsem tady už třetí rok. Mám docela fajn spolubydlící dvounožce. Jídla dostatek, drbání, kdykoliv si řeknu a pelíšků co hrdlo ráčí. Snad se stříháním drápků by mě nemuseli tak otravovat. Jo a taky mi vyčítají, že jsem zvědavá. Já mám ale jen zdravý zájem o dění kolem sebe. Co kdyby vzala jedna z nich do ruky něco nebezpečného. Všechno raději sama kontroluji.

         Tohle období mě ale děsně stresuje. Nevím, co mají lidi ve zvyku dělat takový kravál. Docela by se na ty světýlka hezky koukalo, kdyby to tak netahalo moje citlivé uši. Tuhle jsem seděla u klávesnice a četla s jednou spolubydlící na internetu, že 70% dvounožců ten randál taky nechce. Pak ale nechápu, proč nepřeperou těch 30%, co ten hluk dělají. Nejsem žádný strašpytel, ale ty rány mi opravdu moc vadí. A evidentně nejen mě. Nad námi bydlí Ben – takový kudrnatý neurotik co furt štěká, ale včera jsem slyšela jak kňučí. Vyrozuměla jsem z té jeho hatmatilky, že má strach. A soused – krásný černý pan kocour mňoukal jak o život. Vůbec jsem mu nerozuměla, jak breptal a vzlykal. Kromě toho jsem byla taky schovaná v bezpečí v krabici pod postelí. A tam je špatně rozumět.

Pokud by to šlo, fakt bych se přimlouvala za to, aby se těch 70% dvounožců vzchopilo a konečně s tím něco udělalo. Máte na to jeden lidský rok do dalších lidských oslav. Neradi bychom to vzaly do tlapek my. Kočky, psi, a ostatní zvířata s dobrým sluchem co z toho randálu rok co rok hluchneme a stávají se z nás roztřesené trosky. Mohlo by se stát, že v tom rozčilení a nervozitě bychom i Vám nechtěně ublížili.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Kravál na konci roku

(Rosie, 3. 1. 2020 3:04)

Ahoj Čiky, tak já ti něco povím. Máš pravdu, že většina zvířátek ten rambajs na konci roku nesnáší a dokonce jim to ubližuje. A to jsou i některá docela velká zvířátka. Ale teď poslouchej. Já jsem taková celkem malá černobílá kočička Rosinka, jsem prý taky hrozně zvědavá, často něco okoušu a oškubu, a moje panička (hihi neřeknu která, to musí ta tvoje uhodnout) dokonce tvrdí, že jsem neuvěřitelně drzá. No, nevím. Ale představ si, že já se těch ran a výbuchů vůbec nebojím! My jsme vůbec statečná rodina. Můj o rok starší a trochu větší kámoš Munča, se kterým se občas - teda vlastně denně - pěkně "pokočkujeme", že se pak musí luxovat, se taky vůbec nebojí. A víš proč? Protože to úplně všechno prospí, hihi. No a pak máme ještě naši starší psí kamarádku Zuzanku. Zuzanka už je dost nervózní úplně ze všeho, tak ta se stočí do klubíčka, nahrabe si kolem sebe polštářky a zavře oči i uši a dělá, že vůbec není. Tak my vlastně nevíme, jestli se bojí nebo ne, ale nic neříká, tak snad ne. Já si totiž myslím, že ty rány a bomby nejvíc vytáčí naši paničku, protože ta po každém výbuchu něco vykřikuje a nejsem si jistá, jestli je to moc slušný. Hele Čiky, tak jsem ti všechno vysvětlila, jak to v naší rodině je. Moje panička tvrdí, že se vůbec nemůžu bát, protože tak zlobím, že si žádných ran ani nevšimnu. No jo, paničky prý mají vždycky pravdu. Co ta tvoje, ta taky? :)))

Re: odpověď Rosie

(Čiky , 3. 1. 2020 7:00)

Moje milá, panička nemá tušení kdo má tak početnou kočičí rodinu. Typuje na nějakou svojí jmenovkyni Páju. Nicméně jsem tě ráda poznala. Já jsem taky statečná, ale tohle mi fakt vadí. Ze dvou útulku jsem trochu (ale opravdu jen trochu) neurotická. Tak zdravím !!!!!!

Kreativní Čiky

(Vendy, 2. 1. 2020 17:39)

Skoda,ze svět nevedete vy kočky ,psi a další instinkktivne moudří . Tradice u lidi je něco tak nesmyslně silného, že je neuchopitelne je změnit . Ale těš se Čiky, až vloží se do toho mimozemské síly , uleví se lidem i zvířatkům

 

 


Poslední fotografie



Archiv

Kalendář
<< srpen / 2020 >>


Statistiky

Online: 1
Celkem: 34420
Měsíc: 788
Den: 33