Doba se mění. Mění se slova, mění se vztahy, mění se prostředí. Nejvíc jsem si to uvědomila, když se ke mě nastěhovala moje přítelkyně xxxx. Úmyslně říkám "přítelkyně", protože právě na tomto jednoduchém slově chci tu změnu demonstrovat a bojovat za navrácení jeho původního významu.

V dnešní době se bojíme o komkoliv říci (a je lhostejno zda stejného nebo opačného pohlaví) že je to přítel nebo přítelkyně. V dobách mého dětství a mládí mělo jasný význam. Silný cit : Vinetou - Old Shatterhand , Voskovec – Werich, David a Jonatan, Rút a Noemi.. . Ne že by ženy nedokázaly cítit opravdová přátelství, jen jsem si na žádnou další dvojici nevzpoměla. Kupodivu nikdo nepochyboval o čistotě jejich vztahu a nikdo je necpal do vztahu se sexuálním podtextem.

Doba se změnila a když najdeme toho pravého přítele (ať muže nebo ženu) bojíme se to pojmenovat. Stejně tak se stalo, když jsme se sestěhovaly s xxxxxx. Nepochybuji, co si celý dům myslel. Možná si to mysleli i mí známí, co mě pamatují jako dítě. Ano, stala se z nás nerozlučná dvojka, ale copak se přátelství dá tak těžko dnes pochopit? Našla jsem si definici, ale je těžké jí vrátit do mysli lidí v době, kdy je "všechno normální".

Přátelství je vztah spojující dvě anebo více osob na základě vzájemných sympatií, které nemají sexuální charakter. Jedná se o mezilidský vztah vyznačující se vzájemnou náklonností a porozuměním. Lidé v přátelském vztahu se vůči svým protějškům chovají ohleduplně a chtějí pro své přátele to nejlepší. Důležitá je také vzájemná upřímnost, důvěra a schopnost empatie; přátelé se svým protějškům mohou svěřit se svými pocity a názory bez strachu, že by za ně byli odsuzováni. V přátelství je také běžná vzájemná nezištná pomoc a touha trávit se svým protějškem co nejvíce času. Přátelství je téměř ve všech charakteristikách shodné s láskou. Na rozdíl od lásky ale přátelé nejsou fyzicky (sexuálně) přitahováni svými protějšky - tedy silný citový vztah, ve kterém ani jeden z partnerů netouží po sexuálním styku.

Stejný problém zažili mí dva kamarádi, kteří spolu jeli na dovolenou. Jako by si nikdo ani nechtěl představit nic jiného, než že jde o sexuální dvojici. Je to tak těžké chápat? Ano je fajn najít víc přátel (pokud vás okolí nebude zrovna podezřívat z ještě větších zvrhlostí). Ale já mám kamarády, známé a mám přátele. Těch je jen několik. Budu mluvit unisex, protože jsou mezi nimi muži i ženy. Některé znám léta, někteří mi vstoupili do života nedávno. Ale nehodlám ospravedlňovat to, zda k někomu cítím větší náklanost, než k někomu jinému. Proč se máme bát obejmout druhého, vzít ho za ruku?

Žel to s sebou nese asi doba. Snažím se to pochopit, ale je mi to proti mysli. Kam svět dospěl, když i přátelství – ten úžasný čistý cit nesmíme pojmenovat a už vůbec ne projevit, protože bychom upadli v podezření, že jsme "ti divní". Vždyť se podívejme do starých filmů, kdy spolu dívky bydlely na internátě, vodili se za ruku nebo si nabídly rámě. Snad se jednou dožiji návratu doby, kdy nebudu muset nikomu nic vysvětlovat.