Jako každý rok jsem se těšila na zimu nikoliv kvůli sněhu, ale kvůli pohádkám. Až donedávna jsem měla pocit, že na pohádkách se nedá nic zkazit. Jistě...jsou pohádky povedené a nepovedené, ale letošní rok, posunul pohádky za hranici mých představ. Pominu pohádky Čarovný nos a Pravý rytíř. Pro mě jde o zapomenutelný průměr. Vidět, oddychnout si. Ale to je v pořádku. Jsou pohádky, které hereckými výkony, nápadem, nebo prostě jen dějem strhnou a stanou se nezapomenutelnými. Letošní pohádka Slíbená princezna se opravdu takovou nezapomenutelnou stane. Pro mne rozhodně. Četla jsem několik recenzí a komentářů po odvysílání a jedno se jí nemůže upřít: sjednotila český národ. Málokdo strávil její hluboké poselství. Popravdě, málokdo ho hlavně pochopil. Nejsem odborník filmař, a tak možná i proto se mnou nějaké odborné důvody hlasující pro kvalitu tohoto díla ani nehnuly.
Je pravda, že touha tvůrců vybočit z mustru pohádek se podařila. I když vycházeli z klasiky K.J.Erbena, ten musel rotovat v hrobě. Ke klasice přidali něco z Pirátů z Karibiku, opepřili to Sexem ve městě (kéž by) a dorazili něčím jako parodií na Žhavé výstřely. Tedy nevím, co tvůrci berou, ale měli by rychle přestat. Tatam je jemnost princezen. Princezny - emancipované ženy, svádějící piráty, vulgarismy, sexuální narážky, .. tak tuhle kombinaci ani herecké dovednosti „Jiříka“ nezachrání. Popravdě mě hodně překvapilo, že právě Honzovi Cínovi se pohádka velmi líbí. Možná jen neví, že to měla být pohádka.
"BLESK: Představitel jedné z hlavních rolí Jan Cina alias Jiřík si však za dílem stojí. „Touto pohádkou se mi splnil sen a zároveň to pro mne byla obrovská zkušenost. Mně osobně se celá Slíbená princezna moc líbí, myslím, že je to i napínavá podívaná. A jiná, než na jakou jsme byli doposud zvyklí, a to je fajn,“ myslí si Cina.
Mohutné vlně kritiky herec nerozumí. „Nechápu ty nenávistné reakce lidí, které mne na Vánoce dost překvapily. Je to smutný, nebo spíš směšný. Dobře, že pohádka rozvířila vody. Komu se nelíbí, tak ať se na ni už nikdy nekouká. Komu se líbí, tak ať si ji pustí znovu. Já z ní mám radost,“ říká Cina."
Zastáncům díla se nelíbí, že pohádka má nějakou normu a když jí filmař překročí je kritizován. Nu, tak za prvé proto je pohádka pohádkou. Stejně jako má nějaká pravidla akční film, detektivka, sci-fi, stejně tak má pravidla pohádka. Pohádka by měla mít děj, kterému děti (alespoň ty větší) porozumí, měla by jim dát nějaké poučení a neměla by je kazit. Samozřejmě tato pravidla se mohou překročit – dostat se do nějaké scifi pohádky jako je třeba fantazy Narnie, nebo netradiční Shrek, kdy princezna není ani krásná ani jemná ... Ale to není případ Slíbené princezny. Tady se operuje vulgaritou, sexem, touhou šokovat a to vše na úkor děje, logiky a vyprávění příběhu. O nějakém poselství pro děti (pokud z nich nechceme mít akční sexuálně harašící monstra) nemůže být ani řeč. Nějaký o hodně slabší odvar by možná uvítali snad jen bratři Grimmové.
Zdeněk Troška je často kritiky strháván za to, že jeho filmy jsou o ničem, humor jednoduchý a filmy málo akční. Jenže v době, kdy se na nás valí teroristické útoky, sadismus, rasismus, zloba a vulgarita, právě to lidé chtějí a hlavně akutně potřebují. Jemný laskavý humor, něžný děj, vidět něco černobíle, vědět že dobro je dobro a dokáže porazit zlo. Kdybych chtěla něco co představuje Slíbená princezna, nepotřebují na to na Barrandově peníze, stačí jen prodloužit vysílací dobu televizních zpráv a přidat záběry z válek, nebo míst trestných činů, či teroristických útoků. A mají to zadarmo.
