Naprostým zjevením pro mě byla Cosette s tváří Adély Haviar.  Uvědomuji si, že pro mne nynější muzikálová Pražská scéna je trochu mimo moje zorné pole, a tak sem tam objevím někoho dost pozdě. Nikdy to není tak pozdě abych si to neužila. V případě paní Adély jsem opravdu ráda, že jsem jí měla možnost slyšet. Role jí sedla jako ulitá. Pro mne se stala TOP představitelkou této postavy. Některé sopránové hlasy se snažily. Ale pro mne nikdo s takovou lehkostí, čistotou a jemností. Myslím, že se v tom odráží i skromnost a pokora s jakou k roli zpěvačka přistupuje. Můj osobní názor je, že sebekrásnější hlas, pokud v něm není srdce je o ničem. To jsem poznala již u hodně zpěváků. Naopak kdo zpívá „srdcem“ okamžitě to rezonuje se mnou a to je to co dokážu ocenit a čeho si vážím. Natálie Grossová - moje chyba, že jsem jí moc nesledovala. Po vystoupení v Toboganu 25.5.2024 a odpoledních Bídnících to ale hodlám změnit. Mladá dívka má nesporně obrovský talent. Úžasný hlas a herecké nadání. Přes svůj mladý věk je profík každým coulem. A přitom mám pocit, že k roli přistupuje stejně jako ke všemu ostatnímu s pokorou. To je v moderní době a  u mladých "umělců" vzácné.

         Manželé Thénardierovi - Renata Podlipská a Jan Urban to ani nepotřebuje sova. Renatka je úžasná vždy a pan Urban jí skvěle doplňuje. Nutno říci, že ani jednomu těch 12 let neubralo na energii a „hravosti“ v těchto rolích. Petr Matuszek to je lump jak se patří. Ve dvojce s Renatkou je úžasný. Myslím že úlisnějšího hospodského zvládal snad jen pan Korn.

         Enjoilras Tomáš Vaněk je pro mne hádankou, kterou jsem ani po 24 hodinách nerozluštila. Hlas bezesporu má krásný, ale dost často „neslyšitelný“. Herecky super, to se mi líbilo. V místech kde byl hlas výrazný byl krásný, ale mnohdy se ztrácel v orchestru, nebo mezi kolegy. Nevím, chvílemi jsem měla pocit, jako by se „bál“ hlas použít v plné síle. Přitom je to velká škoda. Věřím, že by hodně lidí překvapil. Přála bych mu, aby se tak stalo. PO mnoha shlédnutích musím říci, že získal jistotu na hlase a je úžasný. 

Štěpán Komárek rozhodně do role sedl pro mne na 100%. Bojovný, energický s výrazným hlasem.  ... a ještě hezký chlap. Prostě revolucionář jak má být.  

         Dětské role – malá Cosetta Mariana Mezerová vyroste určitě do muzikálového světa, protože hlas i herectví jí rozhodně nechybí, stejně jako malé Eponine Sofie Petrákové a Gavroche Tobiáše Skružného. Mariana má krásný hlas tak bych jí to moc přála.

         Company vesměs kompetentní. Ženské hlasy trochu zastiňují ty mužské. Jsou čistší a výraznější. 90% z nich jsou mladí, kteří jistě ještě vyrostou. Mají mezi sebou dobré tahouny ze starší company : Richarda Bergmana , Jardu Adamce a Tomáše Böhma. Při představení 25.5. jsem měla pocit, že company "zestárla" a hlasy se staly výraznější a kvalitnější. Ta už mě rozhodně lépe oslovila. U mladší verze copany jsem měla velký pocit, že   neví v některých scénách co dělat. Těžko říct, zda je to mládím, nezkušeností, nebo nedokonalou režií. Nejsem nijak prudérní, ale nemyslím, že zrovna scény v hostinci jsou pro dětské oči. 

Velkou změnou je dekorace. Sice se tam objevují zbytky Fantoma opery, ale vesměs nejsou rušivé. Alespoň ne pro mne a pro nikoho kdo se ponoří do příběhu a nádherné hudby. Nové dekorace jsou v několika místech dokonce řekla bych …logičtější a lepší než starší. Ve scénách z továrny (závora) a u domu Valjeana zídka s brankou. Popravdě ve starší verzi musela Eponina prolézat mřížemi plotu a někdy to bylo krom krkolomnosti i dost nedůstojné. Takže za mne rozhodně spokojenost. Nebyla jsem zklamána. Naopak. Vyvolalo to vzpomínky na hezčí dobu mého života a hlavně mi zase pohladilo srdce něco krásného.