15. 06. 2008 LIMONÁDOVÝ JOE (HDK)

Jistě zná každý filmové zpracování Limonádového Joa. Byla jsem proto velmi zvědavá na divadelní zpracování podvedením Plzeňského Moliéra- Tondy Procházky. Jeho dvě hry: "S Tvojí dcerou ne!" a "Přes přísný zákaz dotýká se sněhu" mě okouzlily a opravdu pobavily. Proto jsem se nemohla dočkat, co udělal z nejslavnějšího českého westernu. Už informace, že pan Procházka požaduje v divadle živého koně ("Co by to bylo za western bez koně") mě velmi zaujala. Ale koneckonců HDK bylo varietní divadlo a tak bylo na vstup zvířectva připraven.

Po předehře vjel na bujném bílém oři Aleš Joe Háma. Musím říci, že to byl efektní vstup na jeviště. A já byla mile překvapena hlasem pana Hámy. I když jsem si popravdě uměla lépe jako pistolníka představit urostlejšího Lumíra Olšovského.Ale Aleš Háma v blond účesu byl také dostatečně přesvědčivý.

Horác pana Miloše Kopeckého měl více než důstojného nástupce v Jiřím Kornovi. Po hospodském Bídníkovi, baronu Danglarsovi to byla další role, ve které nelze jinak než "padoucha Korna" milovat. Písně známé z filmu i ty nové byly v jeho podání špičkové. Zvláště jsem ocenila jeho akrobatický výkon s Winnifred Rybovou, kdy spolu přebalancovali zeď mezi orchestřištěm a hledištěm. Stejně tak uchvacující byl taneční číslo samozřejmě se stepem. Zkrátka jako vždy pan Korn prozářil svou osobností, hravostí a tentokráte i kouzelnickým talentem celé představení. Zas a znovu se potvrzuje, že je to největší profesionál v českém byzu.

Marek Vašut, jako Doug, byl také velmi vydařilý. Opravdu vášnivě zamilovaný do Arizonské Pěnice.

Winnifred Lindy Rybové svou jemností a zranitelností až dojímá. I když na druhou stranu v přidané písni na hřbitově, kdy si Winnie maluje budoucnost, je vidět jaký v ní dřímá čertík. Asi právě ona mi po panu Kornovi učarovala nejvíc.

Tornádo Lou – Markéta Hrubešová působila v roli velmi dobře, ale myslím že živelnosti a hlasu druhé alternace- Terezy Duchkové nedosahuje. Ale i tak se mi líbila. Mojmír Grimpo Maděrič, Benjo Kid Jan Urban a Pancho Kid Václav Ostarek neměli chybu. Dokonce si troufám říci, že sólo Banjo KIda hlasově zastínilo a zanechalo vzadu i hlavního představitele Joa.Filmová píseň Waldemara Matušky – balada ve skalách – byla v páně Urbanově provedení až neuvěřitelně skvělá!

Celkově se mi představení moc líbilo. Bylo povedené a živé. Bylo obohaceno novými písněmi i parodiemi. Rozhodně nezapadne do množství zapomenutelných představení, které u východu opouštíme spolu s divadlem. Přesto mě rozladili dvě věci: Za prvé srozumitelnost písní. Chvílemi jsem opravdu chytala texty písní s velkými obtížemi. Druhá věc, co mi představení krapet poškodila byla role barmana. Uznávám, že grimasy mu jdou dost dobře, ale dle mého soudu má "operní" zpěvák Tomáš Bartůněk na víc, než jen celé představení míchat cloumáky, mýt sklenice a utírat prach z baru. Po Hraběti Morcerfovi, Drákulovi a Javertovi to myslím byl velký krok zpět. Role bez jediné noty a všehovšudy třech větách mluveného slova – škoda Tomova hlasu. Byla jsem tím trochu znechucena, protože si myslím, že toho nemá zapotřebí. Já vím, že ve filmovém zpracování barmana hrál jeden z nejlepších českých herců a bavičů pan Menšík, ale k Tomášovi patří zpěv nikoliv herectví.

Asi nejdojemnějším momentem byl výstup otce Kolaloky - pana Karla Fialy na scénu. Při jeho objevení to vypadalo, že ovace nevezmou konce. Pocity nás všech vyjádřil při děkovačce pan Vašut, který před Karlem Joe Fialou poklekl. Mě osobně, i když mě představení okouzlilo a všichni protagonisté se mi líbili, tak pan Fiala byl, je bude navždy ten pravý Limonádový Joe, se kterým ruku v ruce chodí zákon s nálepkou Kolalokovi limonády.